FOTO 2021 – Cesta zaklínače
sobota 24. července 2021
Krátce před odjezdem autobusů proběhl poslední nástup tábora Cesta zaklínače 2021. Hezké prázdniny a zase někdy na viděnou!
pátek 23. července 2021
Kolektiv pracovníků tábora 2021. Vždy připraveni bojovat s nudou a všedností.
Dopoledne bylo věnováno balení, úklidu a též upomínkovému podepisování. Signována byla trička, památníčky, ale také nohy a ruce. Kdo vše stihl dříve, mohl si ještě bezstarostně kreslit.
Po obědě přišly na řadu poslední osobní výzvy. Tentokráte bylo možné se utkat s někým z dospěláků. Mechanismus zůstával stejný, vsazené body se v případě výhry zdvojnásobily a připočítaly na konto družiny.
Zřejmě přílišný respekt k vedoucovskému týmu ale vedl k sázkové umírněnosti zaklínačských družin, takže i když reálně k výhrám docházelo, ve finálním pořadí celotáborové hry nenastaly žádné změny.
Souboj ve znalostech příšer a tvorů vypadá na fotce dramatičtěji než v reálu. Zde proti sobě Zaklínačští mistři (občas uváděno pod názvem Černé Magdy) a Růžoví zajíci.
Zlatým hřebem odpoledne bylo exhibiční utkání mezi nejlepším týmem malých zaklínačů a mistrovským výběrem Kaer Morhen. U podobných zápasů bývá zvykem vynucená nadvláda týmu vedoucích, kteří, hnáni potřebou vítězství, porušují regule hry a snižují se i k užívání ručních zbraní. I rozhodčí je předem koupený.
Obcházení pravidel je běžnou rutinou. Zde účinný a nenapadnutelný import skřetí hlavy do pole soupeře. Počítadlo skóre následně poskočilo o jeden bod pro morhenské.
Zdrcený a jindy neprůstřelný tým Bronzových nutrií v poločase předem prohraného zápasu.
Večerní nástup byl bilanční, hodnotící a pro dívky z chatky č. 12 také hodně kyselý. V první řadě se totiž vyhodnocoval pořádek, bodování probíhalo poctivě každý den.
Tyto dámy propadly až na samotné úklidové dno, což znamenalo sníst coby dezert půlku citronu. K porcování ovoce byla přizvána největší sekera v táboře zvaná Bezbolestná.
Turnaj ve skřetballu ovládla družina Bronzových nutrií.
Každý kadet získal oficiální Právo zaklínačské a drobné odměny reflektující finální umístění družiny.
Nejlepším týmem v rámci celotáborové hry byly Bronzové nutrie, stejně jako ve skřetballu. Na slavnostním nástupu proběhlo pasování a osobní gratulace mistrů.
Den byl završen rozlučkovou diskotékou, na kterou neplánovaně přišel poděkovat také Lešij, zachráněný pán lesa, již v dobré zdravotní kondici.
Světlo a zvuk měli na starosti DJ Exx a DJ Číča. Atmosféra na poslední diskotéce byla skvělá, a proto pánové ihned podepsali smlouvu i na příští rok.
čtvrtek 22. července 2021
Dopolední oddílová činnost využila parádní počasí. Populární hra bomba je vhodná pro každou příležitost.
Prostor dostala i výstavba lesních obydlí.
Rostla reprezentativní sídla ...
... i haciendy jako z realitního katalogu.
Polední klid se dá trávit produktivně, na tři desítky hráčů se zapsalo do oficiálního karetního turnaje v Gwentu. Vítězem se stal Tomáš Míka, druhý skončil Matěj Hrdina a nejlepší trojici uzavírá Marijana Šípková.
V úvodu odpoledne jsme dali prostor pro osobní výzvy mezi jednotlivými družinami.
Čtyři disciplíny, šerm, balancer, vědomostní bestiář a střelba z luku.
Individuální souboje přinášejí herním družinám cenné groše.
Finanční profit z klání lze proměnit za nákup bodů a tak vylepšit pozici týmu v celotáborové hře.
Odehrálo se hned několik finálových zápasů ve Skřetballu. Nejlépe si vedli Bronzové nutrie.
Finálové zápasy byly komentované znalci, kteří i bez podrobné znalosti pravidel divákům fundovaně přiblížili dění na travnaté ploše. V poločase se s hráči rozebírala herní taktika a aktuální dojmy.
Výčepní stánek je u podobně velkých a důležitých zápasů již standard. Na čepu Zhořecký limetkový úležák.
Večer nás zastihla znepokojivá zpráva. Lešij, pán a ochránce lesa, byl zřejmě napaden a je zraněný, ztrácí spoustu krve. Jde o vteřiny.
S pomocí kamenného obra zanechal Lešij indicie o své poloze. Tyhle tři symboly bylo třeba nejdříve najít. Pak už si jen obstarat magickou svítilnu a vyrazit. Vodítkem byly krevní stopy viditelné jen pod modrým světlem.
Kombinace nalezených symbolů a intuice zavedla zaklínače až ke krmelci. První na místo dorazili Zlatí jezevci, ti následně zajistili i doprovod zraněného démona lesa k nejbližšímu zdravotníkovi - na marodku do tábora. Počínali si skvěle.
středa 21. července 2021
Skřetbalové zápasy ve skupině vyplnily celé dopoledne, nebyla nouze o vyhrocené okamžiky.
Úkolem je protlačit míč (skřetí hlava) přes pole soupeře až do brankoviště. Hraje se 2 x 7 min.
Zastavení protivníka nesoucího míč se provádí dotykem obou dlaní do prostoru od pasu po ramena.
Vedle skřetbalového hřiště se záhy rozjely i osobní boje. Družina měla možnost vyzvat soupeře a poměřit se ve čtyřech disciplínách, třeba v šermu.
Další individuální zápolení bylo ve střelbě lukem. Na vítězství si týmy vsadily určitý obnos grošů, v případě výhry se vklad násobil.
Jak vidno, zaklínači střílí velmi solidně.
Vsadit a následně i vyhrát se dalo též na balanceru.
Pro příznivce ryze kognitivních utkání tu byl tematický kvíz, prověřovala se znalost bestiáře. Vítěz navýšil jmění své družiny.
Přinášíme kompletní fota herních týmů. V této sestavě pracují Blankytné sovy.
Celotáborovou hrou postupuje velmi dobře družina Fialových medvědů.
Červené veverky dělají dobré jméno zaklínačskému řemeslu.
Zdá se, že Oranžoví ježci se po letech vymanili z historického prokletí této barvy.
Osobní souboje družinových šampionů dobře ovládají Zlatí jezevci.
Vynikající týmová spolupráce je rysem Modrých lišek.
Růžoví zajíci vládnou vynalézavostí i tělesnou zdatností.
Nástrah a prokletí se nebojí Petrolejoví kanci.
Jídlu a pití pro obry a jiné nestvůry nejvíce rozumí Zelení jeleni.
Férový přístup a soudržnost za každé situace, to jsou Bronzové nutrie.
Odpolední náplň ve znamení skládání ochranných amuletů. Suroviny bylo třeba nejdříve nasbírat, uskladnit a pak dle receptury amulet sestavit.
Sklady měla každá družina čtyři, hlídaly se a průběžně doplňovaly. Naskladňovat šlo buď volným sběrem v přírodě, nebo méně čestně krádeží u jiné družiny. Kolik členů bude v herním poli aktivně shánět materiál, kdo se bude starat o ostrahu majetku a kdo bude stavět amulety, to byly otázky, které řešili zaklínači.
Ve třech kolech hry bylo celkem představeno třináct receptur, každá s omezenou platností. Výroba probíhala v šibeničním čase a finální produkt bylo třeba stihnout odevzdat u validačního tribunálu.
Ruku k družinovému dílu přiložili i handicapovaní zaklínači. Doprava až na místo hry je v ceně poukazu.
Po večerním nástupu se nejstarší oddíly nenápadně vytratily chystat pohádkový les pro nejmenší a mladší střední zaklínače. Kolem deváté večer program začal, zde stanoviště tréninku lovu upírů.
Rychle se začalo smrákat, to hrálo programu do karet. Bylo tedy třeba sebrat veškerou odvahu a snažit se úspěšně projít všech deset úkolů. Na konci čekala odměna.
Protože kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá, v 1:10 ráno se z organizátorů pohádkového lesa stali nedobrovolní klienti cestovní kanceláře zaměřující se na hluboké noční zážitky. V úplném úvodu hry se museli spolehnout na služby průvodce, dál už se pokračovalo bez zavázaných očí, ovšem po jednom.
úterý 20. července 2021
Hned po ranním budíčku vždy následuje rozcvička. Její náplň a náročnost je čistě na rozhodnutí oddílových vedoucích. Kromě blahodárného vlivu na zdraví je tato neoblíbená aktivita funkčním pedagogickým nástrojem.
Dopolední program měl každý oddíl odlišný..
Herní chvíle se prolínaly s tvrdou prací, což pro nás znamenalo 13 litrů borůvek do plusu.
Už tak problematický přístup k borůvkám se ještě někteří vedoucí rozhodli uměle zkomplikovat pavoučí sítí.
V lomu jsme hned po ránu odstartovali výrobu kamenného obra. Příroda velkou část práce realizovala za nás, my jsme jen školní křídou obtáhli vhodné hrany a monstrum bylo na světě.
V běžný všední den k nám zajíždí hned několik zásilkových služeb. Balíky na obrázku dovezla Česká pošta, nosiče (výběr z náhodných kolemjdoucích) jsme už dodali my.
Odpoledne zaklínačské týmy zajišťovaly občerstvení pro kamenného obra. Bylo zapotřebí obstarat stravu na celý týden, což pro každou družinu znamenalo postupně postavit sedm kamenných krmných věží, na každý den v týdnu jednu.
Ve dnech Po, Út, St, Čt, Pá a So se obr Smitchus junior spokojil s výškou věže 50 cm, pro sváteční oběd v neděli ale tvrdošíjně trval na výšce 75 cm.
Každý ví, že jídlo je třeba prokládat pitím. Jakmile se tedy podařilo postavit na určitý den věž v požadované výšce, celá skupina se musela vydat pro vodní sklo do pár set metrů vzdáleného velkoskladu nápojů.
Aby se křehká substance nápoje neznehodnotila a neutekly bublinky, věnovala se maximální pozornost přepravě.
Práce v ještě přísnějším režimu než má agent 007, tedy netřepat-nemíchat šla zaklínačům velmi dobře.
Tým si musel celou trasu kelímek s nápojem specificky podávat a ideálně nic nevylít.
Zásilka následně směřovala do servírovací nádoby. Tekutina korespondovala s barevným označením družiny. Obr tak měl o něco pestřejší jídelníček a my snazší orientaci.
Slušný mumraj. Takhle to vypadá, když se v kamenolomu provozuje catering na obří úrovni.
Absolutně nejlepší občerstvovací jednotkou byli zelení jeleni.
Po večeři byla diskotéka s mírně protaženým koncem, mix tanečních hitů a několik ploužáků signalizoval, že tím náročný den končí. Nu, jak pro koho. Pro střední a střední starší oddíly začala ve 22:45 noční hra. Na trase mohly získat indicie pro odemknutí truhlice s groši, která čekala na konci cesty.
pondělí 19. července 2021
Využíváme optimistické předpovědi počasí a celý tábor vyráží do blízkého okolí na celodenní výlet. V kuchyni si ráno každý turista vyfasoval balíček s řízkem.
Mladší střední kluci cestou na vyhlídku na Chlumské hoře.
Chlumská Hora se stala cílem pro střední i mladší střední oddíly. Celkem okruh znamenal ušlápnutí trasy 27 km.
Nevedeme oficiální historické záznamy o rekordních kilometrických porcích nejmladších oddílů, ale cifře 25 km by určitě patřila vysoká příčka.
Ještě kompletní fotka malých výletníků, pořízená skoro na samotném konci okružního pochodu Zhořec-Zbraslav-Prohoř-Bezvěrov-Vlkošov-Zhořec.
Desítky kilometrů v nohách nejsou na nejmladších holkách vůbec znát.
Přírodních vyhlídek máme v okolí základny hned několik, tu nejznámější jménem Kozelka do svého turistického itineráře zařadily starší střední kategorie. Foceno z dronu.
Ze skalní vyhlídky Kozelka se pokračovalo na Hrad Nečtiny.
Plán byl takový, že starší střední spojí výlet se spaním pod širákem. V tomhle kraji je ale nízký počet bivaků a velký počet táborů se záměrem noclehu v přírodě. Původně zamýšlené bivakovací místo Umíř muselo být nakonec změněno na louku u rybníka Baba nedaleko Hradu Nečtiny.
Na břehu rybníka si starší střední oddíly vlastnoručně uvařily gulášovou polévku. Kdo chtěl, za soumraku se šlo ještě na Hrad Nečtiny. Širákovou idylku ale překazila zhruba ve 3:10 ráno nečekaná přeháňka, která předčasně ukončila nocleh táborníků mimo tábor. Protože procentuální počet naskrz mokrých spacáků převýšil přípustné meze, bylo rozhodnuto o rychlém ranním svozu obou oddílů zpět do Zhořce. Ve 4:30 už byly všichni v pořádku ve svých chatkách, v suchém oblečení a saturováni horkým čajem.
neděle 18. července 2021
Vánočka z vlastní produkce je v době uveřejnění této fotografie již zkonzumována do posledního drobečku.
Stanoviště středověkého vyřizování vzájemných křivd se taktéž otevřelo naposledy. V akci střední holky.
Výchova malých provazochodců pokračovala dopoledne svoji pátou a závěrečnou částí.
Lučištnické terčovnice dostaly v neděli zabrat od starších středních.
Kolo neštěstí, které nám zařídili dobrodinci v rámci poděbradské táborové předehry, ukazuje každý den svoji nemilosrdnou tvář. Na neděli nebude hezky vzpomínat Martin Daněk.
Vytočen byl úkol č. 7 - provést kompletní úklid vybraného dětského ubytování. Losem byl určen pokoj nemladších kluků. Zde zachycen hrdina této smutné operace při úvodním mapování drsné reality na ubikaci.
Nebudeme si nic nalhávat, s vědomím, že o poledním klidu čeká pokoj generální úklid v cizí režii, využili malí zaklínači každou volnou dopolední chvilku k tvorbě nepořádku. Škodolibí viníci pak nápravu zkázy sledovali oknem.
Dle plánu se odpoledne začala hrát základní skupina ligy skřetballu. Povšimněte si dosti netypického míče.
Detailní záběr na oficiální skřetballové míče není pro slabé povahy. Ano, jsme si vědomi, že toto už zavání morbiditou, ale zkušenost říká, že jde o bezkonkurečně nejlepší způsob využití hlav nepřátelských příšer. Navíc opětovným zapojením odpadních produktů do života podporujeme smýšlení zero waste.
Večer se konečně do programu dostal táborák - buřťák. Stupeň propečení druhé večeře si tak mohl každý naladit dle svého.
Kuchyňské statistiky letošního tábora hlásí, že děti mají vyšší spotřebu než tomu bylo v minulých letech. Můžeme se jen dohadovat, kolikátý špekáček právě konzumuje slečna na obrázku.
Po dobrém jídle trochu té hudební zábavy.
Fakt, že se v okolí táboráku šíří přemíra pozitivní energie vadil ghúlům, ti se rozhodli kolem 22.h seanci napadnout.
Byli však zahnáni pohotovým panem purkmistrem, ten vyzbrojen paličkou na maso rychle ukončil nestoudnou invazi. Nebojácní zaklínači se však ještě večer vydali zkontrolovat stav nedalekého pohřebiště. Z bestiáře přesně věděli, čím se ghúlové živí...
Pohřebiště ve dne - když se podíváte dobře, spatříte několik bílých křížů. Ty byly řáděním ghúlů rozlámané, zaklínači je však ještě v noci opravili a tím našly duše zemřelých opětovný klid.
Každý opravený kříž nese družinové barevné označení, to aby bylo jasné, komu směrovat vděk.
Zatímco celý tábor opékal buřty a následně řešil noční problémy s ghúly, nejstarší oddíly zamířily hned po večeři na Hrad Nečtiny, kde měly privátní táborák a na něj navazující nocleh pod širákem. Počasí nám začíná přát!
sobota 17. července 2021
Den začal deštivě, čemuž jsme přizpůsobili program. V interiérech a pod přístřešky byl dán průchod výtvarnému umění.
Táborníci byly aktivitou pohlceni, čímž jsme zachránili desítky párů dětských bot od promočení.
Hazard kvetl ale i v šedé zóně chatkové, kde není režim ani provozní doba upravena vyhláškou obce Zhořec.
Hrála se i hra Gwent. Bylo možné navštívit oficiální karetní herní klub.
Táborová strava je od začátku rekreace zaklínačsky přizpůsobena. Bez obav, skladba jídelníčku konzultována s výživovými poradci, dietology i se všemi letošními ministry zdravotnictví.
Odpolední nástup byl vyšperkován kulturním vystoupením praktikanta Standy. Nevkusná lascivní show podpořená písní Hany Zagorové Duhová víla je přímým důsledkem kola neštěstí. To totiž Stanislavovi předurčilo povinnost pobavit na každém sobotním nástupu.
Nejstarší oddíly po striktně dodrženém poledním klidu prověřily propnutí provazů a lan.
Zejména dívky vynikaly v balančních disciplínách.
Skřetball je hra vycházející z pravidel touch ragby. To už vědí i starší střední. Již zítra začínají první ostré zápasy.
Instruktáž šermu obsahuje i naturalistické ukázky.
Cvičné dětské meče neuseknou končetinu ani nevypíchnou oko, dobře poslouží výuce a ještě potěší milovníky vodoinstalatérského materiálu.
Reakce na bestiář jsou různé, v rámci pozitivního táborového sebemarketingu ale uveřejňujeme jen ty kladné.
Počáteční rozpaky středních holek u lukostřelby se podařilo brzy rozptýlit.
Výrazným faktorem v plánování programu je počasí, radary a srážkové modely sledujeme neustále. Večerní predikce hovořila o desítkách napršených milimetrů. Hnáni přílišnou zodpovědností jsme zastavili přípravy táboráku, zavřeli okenice u chatek a odevzdaně rozjeli vnitřní projekci filmu Rebelka. Tušíte správně, že nakonec z deště nic nebylo.
pátek 16. července 2021
První část dne patřila oddílové činnosti. Nejmladší holky absolvovaly zálesácký rychlokurz, naučily se stavět a rozlišovat různé typy ohňů.
Někteří táborníci vyrazili k nedalekému kostelu Sv. Jiří v osadě Luková. Dominanta obce je výjimečná citlivou uměleckou instalací 32 soch, které byly na místě zhotoveny na živých figurantech za použití textilií napuštěných sádrou.
Pro nejmenší kluky si vedoucí Bára připravila pohádkový běh.
Občasná týmová spolupráce nesla své ovoce.
Běh měl celkem dvacet zastavení a zabrat dal i znalcům.
Nedlouho po 15. h odpolední bylo všech deset družinových erbů opět u svých majitelů. V plánu je invazivní návštěva u jednoho živočicha z čeledi hmyzovitých.
Dost bylo teorie, odkládáme bestiáře a jdeme na věc. Víme, kde se nachází osminohá mandrigula.
Zde stvůra ve plné své parádě. Naším cílem jsou ta modrá nakladená vajíčka. Obsahují totiž velmi žádané léčivé substance.
Nejmenší zaklínači coby jediné oprávněné osoby pro práci s mečem pro toto odpoledne. U místního alchymisty a mága právě probíhá tzv. hrotizace mečů.
Situace těsně před mandrigulím hnízdem byla složitá. Přístup do lokality jen po vrtkavé lávce, navíc ještě regulován aktuální náladou labilního zvířete. Dovnitř mohli buď jen kluci, nebo holky, ale nikdy ne najednou.
Zatímco ráno si tento kadet užíval pohádkový běh, o pár hodin později se bezstarostný dětský život mění na nelítostný boj.
Záliba mandriguly klást vajíčka neúměrně vysoko příliš nepotěšila. Vzájemnou spoluprací v družině se ale podařilo dosáhnout cíle, vajíčko mečem rozbít a vnitřek si vzít. V některých vejcích se už stihl vytvořit i jed, který malé zaklínače zkrápěl. Ti pak museli rychle ven z hnízda napít se léčivého lektvaru.
Dalším problémem na cestě z hnízda byly již vylíhnuté larvy, které bránily matku mandrigulu rozstřikováním instantních pavučin ve spreji. I to znamenalo nutnost rychlého odchodu pro skleničku s lektvarem.
Hluboké odpolední prožitky jsme se pokusili přerazit večerní párty. Zdá se, že akustický systém socializace zaklínačům vyhovuje.
čtvrtek 15. července 2021
Po snídani pokračovala Rukověť zaklínače. I při tvrdém výcviku se však najde chvíle na dobrou náladu.
Drobná rukodělná činnost se nevyhnula nejstaršímu oddílu kluků.
Na konci poledního klidu byla zaklínačům doručena zpráva. Jak už to ale tak bývá, bylo třeba ji nejprve rozluštit, ideálně bez nápovědy. Zkusit to můžete i Vy.
Lukostřelba v podání mladších středních šlapala nad očekávání.
Zpráva měla urgentní charakter, někdo v ní prosil o pomoc.
Záhy se ale ukázalo, že šlo o prachsprostou léčku a že zraněný svoji indispozici jen předstírá. Strůjcem všeho byl temný čaroděj, který neváhal za použití své nanejvýš odpudivé berly celou družinu proklít.
Kletba to byla zlá, neb jeden člen družiny byl oslepen, druhý přišel o nohu a třetí o ruce. Takto oslabená skupina zaklínačů pokračovala zpátky do tábora, kde jejich prokletí pokračovalo až do večera.
Družiny se tak musely postarat o své nevidomé a nemohoucí.
Jsme rádi, že táborníci tráví volný čas aktivně.
I večerní nástup byl kletbou poznamenaný, zafačovanými se to jen hemžilo. Kolo neštěstí naštěstí prokleto nebylo - zde je trochu vidět jeho strojovna.
Na nástupu nebyla nouze o absurdní situace, třeba když slepý přebíral diplom za perfektní lukostřelbu.
Jako každý rok, zapomenuté a ztracené věci vracíme večer zpět, průšviháři jsou rozumně zostuzeni.
Večer otevřela pravá středověká knajpa. Posezení na zahrádce včetně kulturního programu, rychlý výčep, příjemná obsluha a lidové ceny. Bylo jasné, kam večer půjdou zaklínači hýřit.
K pití švestkový ležák a kiki moří hlen, k jídlu pivní sláma, sedlácké brambory nebo chleba se sádlem, škvarky a cibulí. Groše se jen točily.
Právě na kulturním programu se dalo slušně vydělat. Družiny bavily nejen ostatní štamgasty, ale i přítomnou šlechtu.
Rozmařilí urození pánové odměňovali šikovné zaklínače opravdu královsky. A ti pak spláchli celodenní dřinu v krčmě.
středa 14. července 2021
Dopoledne opět ve znamení Rukověti zaklínače. Některé informace obsažené v bestiáři jsou znepokojivé.
Středeční výroba taštiček u starších středních oddílů. Fáze první: děrování kožených proužků.
Fáze druhá: šněrování a kompletace.
Protože jde o brašničky vskutku zaklínačské, nesmí chybět decentní logo vlčí hlavy.
Nejstarší oddíly dostaly díky Rukověti zaklínače prostor řízeně řešit své spory.
Jednou někomu nepůjčíte ráno zubní pastu a o pár chvilek později kamarádství končí.
Slibujeme, že vychováme špičkové střelce i z kadetů úplně nejmenšího vzrůstu.
Po drobné údržbě se ráno otevřelo pro střední kategorie naše exteriérové provaziště.
Taktiku a pravidla skřetbalu ladily mladší střední zaklínačky.
Odpoledne vyrazil celý tábor na lov zvířat a příšer. Herní družiny jsou odlišeny barevně, což se promítá do erbů, náramků a i do barvy životů.
Principem lovu bylo nejdříve zmapovat loviště a zapamatovat si velmi přesně kde a jaká se v prostoru nachází havěť.
Lovný rajón byl v polovině přepažený cestou, zde byly základní štáby skupin, tam se shromažďovaly poznatky z terénu.
Jakmile bylo jasné, že byla spatřena dvě stejná zvířata, braly se meče a začal ostrý lov.
Ulovená příšera byla následně lovcem skrytě dopravena ke znalci bestií.
Ten zkušeným okem posoudil, zda se úlovky shodují. Pokud ano, znamenalo to plusové body. Konto šlo zvyšovat bonusem, pokud herní tým zvíře správně určil dle bestiáře.
Na fotografii části týmu fialových jsou vidět stužky navázané pod erbem, ty reprezentují získané body.
úterý 13. července 2021
Hned po ranním nástupu se roztočila na plné obrátky Rukověť zaklínače. Každý z oddílů trénuje jinou disciplínu - zde starší střední při šermu.
Logisticky se dá Rukověť zaklínače označit za pětisměnu (stupnice dle Dr. Radosty), oddíly rotují mezi stanovišti, vždy se zdrží u stejné činnosti jedno dopoledne. Pro střední oddíly se úterní blok nesl ve znamení Zaklínačského bestiáře.
Bestiář je souborné dílo vydané v omezené edici pro studijní účely akademie v Kaer Morhen.
Pročítání bestiáře je kombinováno s výrobou vlastních kožených brašniček, které se budou zaklínačským kadetům hodit nejen pro uložení již brzy získaných prvních grošů.
Mladší střední oddíly vyrazily prověřit obratnost. Pro tento účel byl vyhotoven lanový park.
Trasa začínala prvkem slackline a pokračovala lanovou dráhou s různými typy jištění.
Nechybělo stanoviště prověřující rovnováhový um.
Letošní hlavní sportovní disciplína je Skřetball, páté zastavení v rámci populárně-naučné série Rukověť zaklínače. Na fotografii sice není vidět žádná odlišnost od běžných míčových her, ale opak bude brzy pravdou.
Hned vedle lanového centra probíhalo první seznámení s hrou Gwent. Karetní hru jsme upravili, zjednodušili a napasovali do zaklínačského prostředí.
Věkově nejstarší zaklínači začali pětisměnu na stanovišti lukostřelby.
Po náročném dopoledni logicky kuchyně čelila kolem poledne zvýšené poptávce. Došlo i na přídavky.
Jakmile skončil polední klid a proběhla svačina, nejstarší oddíly vyrazily na nedaleký vrch Kozelka. S využitím pravidel tzv. Vítkovy lineární turistiky bylo cíle dosaženo velmi brzy.
Nejmladší část tábora též využila příznivého počasí a realizovala v lese pár černých staveb.
Mladší střední oddíly v lomu kousek za táborem odehrály v rámci oddílové činnosti i hru, jejíž principem je rychlá tvorba lidských obrazců. Pro snazší koordinaci jsou články spojeny lanem.
pondělí 12. července 2021
Dopolední i odpolední program byl v režii oddílových vedoucích. Zde v akci starší střední oddíly.
V rámci jednotlivých věkových kategorií se prověřovaly dovednosti kadetů: vytrvalost, síla, rychlost, obratnost a postřeh. Tím byl položen základ zaklínačských družin.
Bonusovým úkolem trénujícím pevnou vůli u starších středních oddílů byl lov mince z poněkud odpudivé polotekuté hmoty.
Nejstarší oddíly provětraly sportovní náčiní.
Po večeři na sebe strhl veškerou pozornost Marigold. Jestli klíčem k úspěchu byly tematické songy nebo spíše poutavé historky ze zaklínačského života, těžko říci.
Večer byl zapálen obřadní oheň, tomu už přihlíželi všichni ve svých suknicích, kutnách a varkočích.
Na samém sklonku dne se odehrál slavnostní ceremoniál uvedení čekatelů do společenství zaklínačů.
Vhozením magické substance do obřadního ohně se podařilo ke Kaer Morhen krátkodobě přivolat duchy starých zaklínačů. Ti se ohlásili rozličnými hudebními nástroji z různých koutů základny. Pokud malý zaklínač v tichosti a klidu přišel k duchovi, mohl získat část jeho znalostí a prožitků. A to by se mohlo hodit!
neděle 11. července 2021
Zápolení s byrokratickými odjezdovými nástrahami.
Speciální mobilní cejchovací stanice s integrovanou dvoučlennou posádkou. Pracuje přesně a ještě zvoní jako kostelní věž.
Oním cejchem jest tento nenápadný náramek - kdo jej má, už patří k nám!
Příjezdu zaklínačů počasí nepřálo, ale pár kapek nemůže nikoho rozhodit (zatím).
Kompletace oddílů, distribuce zavazadel a především plánování, jak přeběhnout do chatky a zůstat suchý.
Vedoucí nelenili a hned spustili sérii seznamovacích her.
Kolem půl osmé proběhl první nástup.
V rámci poděbradské předehry byla projevena většinová vůle potrápit personál tábora skrze kolo neštěstí. Zde se zatím ještě všichni vedoucí smějí.
Vzhledem k neukázněnému počasí jsme byli nuceni drobně přeplánovat program prvního večera. To ale neznamená slevu z kvality. Nabídli jsme dvě mokré varianty: V jídelně mohli fotbaloví příznivci sledovat finále Eura, o pár metrů dále jsme rozjeli první diskotéku.
Instalace předtáborové kratochvíle
Animátoři lidských duší zachyceni při odpovědné práci. Konečně.
